Báseň o databázích

© Petra Talandová, 31. 10. 2003

Dnes nastal onen slavný den,
kdy bude student prověřen.
Co se učil a co chápe –
nebo při výuce chrápe?
Všechno znáte, všechno víte,
všechno si to procvičíte,
algebra a taky strom,
zvládnete to bez pohrom!
Říjnový pátek poslední
do posluchárny zasedni.
Přijďte ve tři hodiny,
termín bude jediný.
Kdo nepřijde, ten je v háji,
jedničku už neobhájí.
Kdo to zná, i bez podvodů
obdrží až třicet bodů!

Scházíme se všichni spolu
ve škole ve vestibulu.
Šedesát lidí test jde psát,
ale nějak se nám nechce smát.
Před písemkou z databází
dobrá nálada nám schází.
Co můžem čekat za zadání?
Nebude to pro zasmání…

Hodina H udeří,
Milan vyjde ze dveří.
„Dobrý den teď přeju vám,
na písemce vás vítám.
Budu teď číst vaše jména
a osoba ohlášená
ISIC kartu ukáže,
identitu prokáže.
Každý má své dané místo,
tak abychom měli jisto,
že ty vaše výsledky
nejsou prací sousedky,
a jestli jste domluveni,
jak budete rozsazeni,
co od koho opíšete –
vůbec nic tím nezmůžete,
abyste se neradili,
místo jme vám přidělili.
Přednášky a láhev pití,
tužky – víc nesmíte míti.
Taháky, či opisovat?
To se nesmí tolerovat!
Kdo to zkusí, to ví se,
na tom si smlsne komise.
Mám pět lidí na hlídání,
tak to zkuste bez opsání.“

Sedíme na svých sedadlech,
zrychlený máme tep a dech
a nervózní nálada
klidu nám moc nepřidá.
„Tři hodiny jsme vám dali,
abyste vypracovali
správné a vhodné řešení,
tak do toho, nic to není.
Zadání teď přečtěte si
a připravte si dotazy.
Když tomu nerozumíte,
zeptat se mě na to smíte.
Všechno OK? Začínáme,
čas vám od teď počítáme.“

Co to bylo za zadání?
Předčilo očekávání.
Harry Potter či pohádky?
Tohleto jsou nějaké zmatky,
to snad ne, vždyť to jsou doly,
a co je tohle za úkoly?
Jak my se v tom vyznat máme,
my doly neovládáme…
„User friendly“ tohle není,
to je skoro na zbláznění!

A studenti se s tím moří,
jakési dotazy tvoří,
část studentů brzy mizí,
ti ostatní, ti jsou v krizi.
Je to síla, tenhle test
(je to test anebo trest?) –
důkladně se prokáže,
co kdo zná a dokáže.
Kdo to zvládá, ten je třída,
body si na konto přidá.
Ovšem dle mého mínění
celkově to úspěch není.
Výsledek, ten bude chabý:
„V SQL jste velmi slabí!“

Kdo neví, co by vymyslel,
papír odevzdal a zmizel,
a tak se zvolna vypařil
ten, kdo doly vyřešil.
Posledních pár lidí v šest
přemýšlí ještě o sto šest:
trocha času zbyla nám,
tak co ještě dodělám?

Odcházíme, a to se ví,
nikdo z nás moc nemluví.
Vyčerpaní, unavení,
srovnáváme svá řešení.
Úspěchem to nezavání.
Třicet bodů? Ani zdání!

Kdo má vše správně a celý,
kdo to zvládl – ten je SQěLý!